Klíčové důvody pro vznik ARPANETu
- Obavy z jaderného útoku: Studená válka mezi USA a SSSR zvýšila obavy z jaderného útoku. Americká vláda hledala způsob, jak zajistit, aby vojenské a vládní informace zůstaly dostupné i po případném útoku na klíčové komunikační uzly. Tento požadavek vedl k hledání sítě, která by byla decentralizovaná a odolná vůči výpadkům.
- Vědecký výzkum: V té době probíhaly na amerických univerzitách a výzkumných institucích rozsáhlé projekty v oblasti výpočetní techniky. Bylo potřeba vytvořit síť, která by umožnila vědcům a inženýrům efektivně sdílet informace a počítačové zdroje, což by urychlilo výzkum.
- Financování a řízení DARPA: Projekt byl veden agenturou DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), která se zaměřovala na financování pokročilých technologických projektů s potenciálním vojenským využitím.
Klíčové technologie a inovace ARPANETu
- Paketové přepínání (Packet Switching): ARPANET přinesl koncept paketového přepínání, který umožňoval rozdělit data do menších částí (tzv. paketů), které se mohly přenášet samostatně po různých trasách. Tuto myšlenku zavedli Paul Baran a Donald Davies, nezávisle na sobě. Paketové přepínání zajišťovalo efektivnější přenos dat a větší odolnost proti výpadkům, protože jednotlivé pakety mohly dorazit různými cestami a poté být na cílovém místě znovu sestaveny do původního tvaru.
První uzly ARPANETu: V roce 1969 byly zprovozněny první čtyři uzly ARPANETu, které se nacházely na univerzitách:
- UCLA (University of California, Los Angeles)
- Stanford Research Institute (SRI)
- University of California, Santa Barbara
- University of Utah
Tyto uzly byly propojeny tak, aby umožnily přímou komunikaci mezi jednotlivými institucemi a podporovaly sdílení výpočetní kapacity.
- První komunikační protokol: Komunikační protokol použitý v ARPANETu byl předchůdcem dnešního protokolu TCP/IP. Tento původní protokol umožnil přenos informací mezi různými systémy a vytvořil standard pro síťovou komunikaci. TCP/IP se stal klíčovou technologií internetu až o několik let později, ale ARPANET položil jeho základy.
První test a jeho význam
- 29. října 1969: Proběhl první úspěšný test ARPANETu, kdy se vědci na UCLA pokusili poslat slovo „LOGIN“ na Stanford Research Institute. Při tomto pokusu však došlo k výpadku po odeslání prvních dvou písmen, takže na druhou stranu dorazilo pouze „LO“. Přesto byl tento test považován za průlom, neboť ukázal, že propojení mezi vzdálenými počítači pomocí paketového přepínání je možné.
Význam ARPANETu pro budoucnost internetu
- Decentralizace a robustnost: ARPANET inspiroval model decentralizované sítě, která může fungovat i při výpadku některých částí. Tato vlastnost se stala klíčovou pro vývoj internetu, kde decentralizace umožňuje globální propojení bez nutnosti centrálního řízení.
- Vznik základních protokolů: ARPANET vedl k vývoji a standardizaci síťových protokolů, které jsou základem dnešní internetové komunikace. Tento pokrok umožnil pozdější zavedení protokolu TCP/IP a zrod internetu jako globální sítě.
- Podpora spolupráce a sdílení informací: ARPANET umožnil vědcům a inženýrům spolupracovat napříč geografickými hranicemi. Tento aspekt sítě inspiroval koncepty, které dnes podporují sdílení informací, výměnu dat a vznik komunitních projektů, jako je open-source software a crowdsourcing.
Další vývoj a transformace ARPANETu na internet
V 70. letech a na počátku 80. let ARPANET rostl a přibývaly další uzly. V roce 1983 byl zaveden protokol TCP/IP, který sjednotil komunikační standardy a umožnil propojení různých sítí do jedné celosvětové sítě. Tím začala transformace ARPANETu na globální internet, jak ho známe dnes.
ARPANET byl oficiálně deaktivován v roce 1990, ale technologie a principy, které vyvinul, se staly základem internetu, který dnes používáme. Tento projekt je proto považován za první krok v rozvoji internetu a ukazuje, jak se původní vojenský projekt stal nástrojem globální komunikace a sdílení informací pro veřejnost i soukromý sektor.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit